Kunstzentrum Sněženka

Autoři:
1.části knihy - Výprava na Ararat TEXT + FOTO: Arnošt Černík
2. část knihy - Říkali mu Ajšek TEXT: Lubomír Vejražka
FOTO: Jiří Hladík
Grafická úprava: Pavel Černý
Vydává: BASET - Miloš Uhlíř
Formát: 260 x 205
Počet stran: 288, přes 100 černobílých a barevných fotografií

Před třiceti léty, v roce 1970, obletěla svět zpráva o strašlivém zemětřesení pod nejvyšší horou Peru, 6768 metrů vysokým Huascaránem. V troskách domů a pod lavinou uvolněnou z tohoto vrcholu zahynulo 70000 lidí. Pod kamennou masou zůstalo i čtrnáct členů československé horolezecké expedice Peru 70'. Byl mezi nimi i Arnošt Černík, tehdy známý publicista, překladatel a autor mnoha cestopisů.

Katastrofa v Peru zmařila uveřejnění Černíkovy snad nejlepší práce, Výpravy na Ararat, kterou dokončil dva měsíce před odjezdem do And . Tři desetiletí ležel rukopis v šuplíku a zdálo se, že zůstane definitivně skryt.

Po třiceti letech se však čas naplnil. Výprava na Ararat, kniha s mimořádným osudem, vychází a vybízí čtenáře s odstupem času prožít pouť jedné expedice Tureckem. Černíkovo vyprávění je poutavé, svěží, kultivované. Hovoří o příhodách z cesty i mentalitě Orientu, dívá se na nejrůznější kouty Turecka, vystihuje prostředí dýchající atmosférou minulých století, nezapomíná na historii hledání Noemovy archy ve svazích Araratu a na snahy minulých pokolení o dosažení tohoto biblického vrcholu. Text vrcholí vylíčením prvovýstupu severní stěnou Araratu. Členy expedice také zastihla v Turecku zpráva o invazi do Československa; hned následující den podali proti vpádu protest na velvyslanectví SSSR.

Druhý díl knihy, Říkali mu Ajšek, vznikl v roce 1999 a 2000. Autoři Lubomír Vejražka a Jiří Hladík tak navázali na své dvě předchozí úspěšné publikace Huascarán, cesta končí, cesta začíná a Huascarán, život v údolí krásy a hrozby.

Knihu Říkali mu Ajšek připravili její autoři podle vzpomínek Černíkových přátel, spolupracovníků, kamarádů ze skal. Vznikl tak mozaikový portrét Arnošta Černíka a jeho pestrého a mnohdy dramatického života. Vypráví se zde záměrně také o horolezectví, Černíkově životní lásce, vypodobňuje se doba, ve které žil a ve které bylo obtížné jít svou vlastní cestou, stranou nezůstávají postřehy přibližující Černíkovy přípravy na působení pod Huascaránem. Nechybí ani zmínka o osudu expedice Peru '70. Huascarán se tak stal společným prvkem pro všechny tři knihy Lubomíra Vejražky a Jiřího Hladíka.

V první části knihy (Výprava na Ararat) je využit rozsáhlý archiv Černíkových černobílých fotografií pořízených v Turecku, uvedeny jsou i barevné diapozitivy, na něž již v roce 1968 fotografoval. Ilustrační fotografie uvedené v druhé části knihy (Říkali mu Ajšek) záměrně představují některé velehory světa. Navštívili je nejen autoři textů Lubomír Vejražka a Jiří Hladík, ale ti, kdo poskytli rozhovory o Arnoštovi Černíkovi. Některé z těchto hor spatřil i Arnošt Černík. Chtěl poznat i ostatní. Podařilo by se mu to, kdyby jeho životní pouť nepřerušil Huascarán.

Kniha Říkali mu Ajšek vznikla zpracováním materiálů a převyprávěním rozhovorů, které poskytli přátelé A.Černíka. Byli mezi nimi na příklad Radan Kuchař (nejlepší horolezec padesátých a šedesátých, jako první překonal Severní stěnu Eigeru) a MUDr. Jiří Jedlička (potomek zakla-datele Jedličkova ústavu, současná autorita v etice zdravotnictví). V knize Říkali mu Ajšek se promítá nejen životní příběh a mnohdy dramatické osudy A.Černíka, ale i uvažování o této zajímavé a všestranně zaměřené osobnosti.

Zajímavost vyprávění o A.Černíkovi posiluje zejména:
- Jeho pestrý život (střet s fašizmem, komunizmem, záliba v horolezectví a cestování).
- Líčení horolezectví minulosti a současnosti. Toto téma sem patří, Černík totiž miloval
hory a horolezectví a obojí jej utvářelo jako člověka. Horám a lidem, kteří jim propadli,
také věnoval část svých knih.
- Vyprávění o přípravách A.Černíka na expedici Peru '70 pod Huascarán a tajemstvím
obestřený zánik této expedice, jejímž byl vedoucím. Tomuto tématu nebylo možné se
vyhnout. Každý, kdo vzpomínal na Černíka, se k Huascaránu dostal.
- Zájem A. Černíka o Tibet a překlad knihy Sedm let v Tibetu.
- Protest proti okupaci na Sovětské ambasádě v Ankaře v roce 1968 při expedici Ararat.
- Kniha připomíná 30. výročí neštěstí pod Huascaránem.

Kdo zná dílo A.Černíka, rád si přečte i jeho poslední práci, Výpravu na Ararat. Téměř nikdo však neví nic o něm. Povídání o Černíkovi je tak z tohoto pohledu nezastupitelné a stejně důležité, ne-li důležitější, než jeho poslední kniha. Právě proto se kniha Říkali mu Ajšek snaží vylíčit Černíkovy životní osudy, vlastnosti, jeho dílo a momenty, které ho dovedly k lezení a cestování.

---

Arnošt Černík napsal nebo se podílel na vzniku 13 ti knih (Trůny bohů, Hora smrti, Na ostrově krevní msty, Zeměpis velehor, Ohnivé hory, Tajemství sněžného člověka a další). Další 4 knihy přeložil (na př. Sedm let v Tibetu od H. Harrera). Jeho knihy vyšly v celkovém nákladu více než 400.000 kusů (!) Rozsah díla A. Černíka asi dones nepřekonal žádný publicista - cestovatel zaměřený na literaturu faktu. Kdyby mu byla dopřána další tvorba, stal by se možná díky kvalitě a množství vydaných knih uznaným nástupcem cestovatelů Hanzelky a Zikmunda.

Jiří Hladík a Lubomír Vejražka napsali úspěšné knihy Huascarán, cesta končí, cesta začíná a Huascarán, život v údolí krásy a hrozby. Obě knihy se vracejí k tématu katastrofy pod Huascaránem v r. 1970 - první očima vdov po horolezcích, druhá očima indiánů. Druhá kniha zároveň hovoří o životě Kečuánců pod Huascaránem. Autoři za sebou mají mnoho expedic do Peru, Himálaje, Malého Tibetu, na Kavkaz a Pamír. V návaznosti na své cesty se věnují nejen psaní knih, ale i výstavám, publicistice, spolupracují na vzniku filmů atd. V zahraničí také prezentují úspěšně Českou republiku.

Kontakt